Je to pořád dokola. Člověk už dnes doufá, že tohle všechno je jen bizarní sen. Je opravdu těžké věřit tomu, jak vláda (ne)zvládá situaci. Bohužel nejde jen o neschopnost, ale i o naprostou nemorálnost a lži. Přitom není složité to dělat jinak, lépe.
Mezitím ale krátký výčet bodů za poslední období, kterých se vláda dopustila a dopouští.
- Objednané 2 miliony injekčních stříkaček z Číny s příplatkem za expresní dodání v hodnotě 3 milionů korun navrch. Výsledek? Stříkačky nejsou vhodné pro účel, pro který byly objednány.
- Opakované porušení nařízení a doporučení samotnými členy vlády – návštěvy restaurací, cestování do zahraničí a podobně.
- Výstavba polní nemocnice v pražských Letňanech, která nikdy nebyla využita je v likvidaci, protože vláda nebyla schopna zajistit zdravotníky a ulehčit nemocnicím – téměř 100 milionů korun vyhozených z okna.
Alena Schillerová slibovala podporu 1,2 bilionu korun na pomoc postiženým sektorům. Na konci roku se Andrej Babiš pyšnil, že jeho vláda zprostředkovala pomoc ve výši 283,3 miliard korun – jako by si ani neuvědomil, že je to pouze zlomek z dubnových slibů.
Co je ale horší? Do této částky vláda započítala i své náklady na ochranné pomůcky v hodnotě 54,8 miliard korun. Celková pomoc je tak ještě mnohem menší.
A přesto je Andrej Babiš schopen říct, že mu píší podnikatelé, jak dostali více peněz z podpor, než kolik by si sami vydělali. Doporučujeme se podívat na reportáž 168 hodin, kde s těmi podnikateli, kteří se mají jako v “bavlnce” najdete rozhovory.
Ale nebudeme zabíhat moc daleko od našeho tématu a budeme se věnovat postiženému segmentu, který je naší společnosti InspiPay více než blízký – sektor gastro.
Podniky v gastronomii: Jak jsou na tom doopravdy?
Ačkoli si mohou podniky nárokovat podporu, většinou to nestačí ani na pokrytí nákladů. Netřeba zmiňovat to, že podpora chodí opožděně i o několik měsíců (a dokonce o ni můžete zažádat jen tehdy, pokud do 3 měsíců nezkrachujete nebo nezavřete – což netuším jak je v dnešní době možné, když nikdo neví co bude za měsíc). Ti, kteří nemají finanční “polštář” v řádech stovek tisíc korun, do podpory často ani nevydrží.
A jak je na tom gastro v číslech?
- Už na jaře 2020 si HoReCa (segment hotelnictví a různých druhů gastronomických provozů) připsal ztrátu 28,2 miliardy korun
- Už během omezení otevírací doby v září a říjnu klesly tržby o více než pětinu
- Při úplném zavření mezi 14. říjnem a 19. listopadem narostly ztráty segmentu o více než 15 miliard korun
- Každý další týden znamená ztrátu 3 miliard korun (více než 400 milionů korun denně)
- Ačkoli fungují výdejní okénka, ne všem se vyplatí a lockdown zcela zastavil provoz 6 z 10 zařízení
Situace se samozřejmě liší podle konkrétních segmentů. Například kluby a bary jsou už několik měsíců na nule. Hospody, hotely a sportbary nedosahují ani pětiny tržeb z únoru 2020.
Jediný segment, který to alespoň částečně zvládá jsou kavárny a bistra, které jsou na cca 55 % únorových tržeb.
“Dá se předpokládat, že se ztráty budou provozovatelé snažit většinou zmírnit vyšší mírou propouštění. Reálná očekávání jsou na úrovni 30 %, což při počtu 80 tisíc zaměstnanců v gastru bude do března 2021 činit odhadem 24 tisíc lidí” – Mediaguru.
Nejde jen o gastro: Trpí celý segment malých a středních podniků
Malé a střední podniky patří ve většině tržních ekonomik k základům zdravého podnikatelského prostředí a velkou měrou se podílejí na tvorbě HDP. V České republice tvoří tento podíl přibližně 40 % HDP a podílejí se na více než polovině českého exportu.
Na základě interních dat společnosti InspiPay, jejíž klientelou jsou malé a střední podniky můžeme vidět, na kolika procentech tržeb byly tyto podniky v době lockdownu. Meziročně jde o pokles přes 50 % a podle aktuálního vývoje můžeme očekávat pokles ještě výraznější.
Podle nejaktuálnějších dat se celý segment v 1. kvartále roku 2021 pohybuje na pouhých 25 % svých “předkovidových” tržeb.
Problém je, že přesně tito lidé nejsou voliči vlády Andreje Babiše a komunistů a v dnešní situaci jsou z nich oběti svých volebních preferencí.
Proč jsou nuceni zavírat, když velké společnosti a výroba, kde v jedné budově společně pracuje tisíce lidí, může dál fungovat?
Proč gastro sektor musí striktně dodržovat zákony, ale parlamentní restaurace má otevřeno, funguje tam obsluha a na roušku nenarazíte?
Iniciativa Otevřeme Česko – Chcípl Pes
Z těchto a mnoha dalších důvodů je pochopitelné, že vznikají různé iniciativy. Jednou z nich je iniciativa Otevřeme Česko: Chcípl Pes, jejímž cílem bylo ukázat na nesmyslnost vládních opatření. K ní se postupně připojuje více a více podniků, kteří se nechtějí smířit s koncem jejich živobytí.
Pokud tak máte chuť okusit, jaký byl život před koronou, můžete navštívit jeden z mnoha podniků, který má pro vás otevřeno – mapa podniků.
Jaký je přístup v Německu či Rakousku?
Zatímco česká vláda všechno zamlžuje a vytváří zcela nepřehledný balast různých dotací a tzv. bonusů, Rakousko svoje podnikatele odškodňuje transparentně. Rakouská vláda nemlží, nesnaží se vymýšlet, jak co nejvíce podnikatelů z podpory vyřadit, jak to dělá Vláda ČR.
Například v Německu firmám do 50 zaměstnanců, kterým je omezeno podnikání z důvodu vládních nařízení, stát hradí až 75 % ztrát z jejich loňského obratu v daných měsících. OSVČ si pak mohou vybrat, zda jako referenční bod nepoužijí raději průměrný prodej z předchozího roku. Vláda podpořila i podniky nepřímo zasažené krizí.
Podobná situace je v Rakousku, kde vyplácí zavřeným podnikům 80 % jejich loňských tržeb. Rakouská vláda to zdůvodňovala tím, že v listopadu potřebovala, aby měly firmy ihned peníze a mohli normálně fungovat.
Proč to jinde může fungovat? Jak je možné, že vláda dělá jeden obrovský přešlap za druhým, ale nenese žádnou odpovědnost?
