Poplatky za platbu kartou: komu platí obchodníci?

Zavedení platebního terminálu na provozovnu a platební brány na e-shop je dnes nezbytným krokem pro všechny podnikatele, kteří chtějí zákazníkům poskytnout maximální komfort. A především proto, že kvůli absenci moderních platebních metod se jednoduše stávají nekonkurenceschopní. Pro samotné obchodníky, zejména drobnější podnikatele, není provozování platební brány nebo terminálu zdaleka tak výhodné, jak si od zavedení slibovali. Důvodem jsou podmínky ze strany provozovatelů a poplatky za platbu kartou.

Za každou bezhotovostní transakci obchodník hradí poplatek. Ten si mezi sebou dělí několik různých stran. Jaké strany to jsou a jakým dílem si ukrajují z poplatků, které snižují marže obchodníkům? V tomto článku rozebereme, komu a proč tečou peníze z poplatků za každou bezhotovostní platbu a jestli je možné na poplatcích ušetřit.

Díly poplatku pro některé strany jsou v rámci Evropského hospodářského prostoru regulovány, nicméně regulace se od konce roku 2015 týkají pouze tří částí. V praxi je však nutné poplatek dělit přinejmenším mezi následující subjekty (může jich být i více):

• karetní asociace: (VISA, MasterCard, apod.)
• vydavatel (issuer): banka, která vydala kartu klientovi
• zúčtovací banka obchodníka (acquirer): banka, která spravuje účet obchodníka
• platební brána: / paušál za platební terminál (HW & SW správa, helpdesk)
• zúčtovací centrum: subjekt mezi acquirerem a obchodníkem

Který poskytovatel platebních terminálů má nejnižší poplatky?
Podívejte se na Velké srovnání poskytovatelů platebních terminálu v ČR – 2020.

Strany, které si dělí poplatky za platbu kartou

Karetní asociace plní roli organizátora celého trhu s platebními kartami. Řídí podmínky jejich vydávání, hlídá stav platebních karet a konkrétní karetní asociace (Visa, MasterCard, American Express, Diners Club, apod.) stojí uprostřed transakčních datových toků. Výše části poplatku, resp. jeho maximální výše pro karetní asociaci je v rámci Evropského hospodářského prostoru regulovaná. Pro asociaci Visa nesmí přesáhnout cca 0,1 % z transakce a pro MasterCard cca 0,2 %.

Vydavatelem karty (issuer) je banka nebo jiná finanční instituce, která vydala platební kartu svému klientovi. V tomto modelovém případě se tedy jedná o banku zákazníka, který nakupuje u obchodníka přes platební bránu nebo terminál. Vydavateli je z transakce hrazen mezibankovní poplatek, který je regulovaný a jeho max. výše se pohybuje kolem 0,2 – 0,3 % u karet koncových uživatelů a zhruba 1,6 % u firemní karty. U karet, vydaných mimo EHP jsou však procenta mnohem větší, neboť nepodléhají regulaci.

Zúčtovací banka obchodníka (acquirer) spravuje účet obchodníka. Může a nemusí jít o banku, mezi acquirery spadá například Global Payments, B-Payment, apod. Na účet acquirera ve výsledku tečou finance za produkty a služby bezhotovostně hrazené zákazníkem, a to pomocí mezibankovního platebního styku ze strany vydavatele karty. Od něj se pak finance dostanou k obchodníkovi. Na výši poplatku zúčtovací banky obchodníka se v rámci EHP vztahuje stejná regulace, jako pro vydavatele karty, tj regulovaný mezibankovní poplatek.

Neregulované poplatky za platbu kartou

Jiná je situace u dalších stran, které vstupují do transakčního schématu. Zde platba za každou transakci nabobtnává nejvíce. Poplatky se tak dle situace a konkrétních smluvních podmínek zvyšují ještě o podíly pro provozovatele platební brány / terminálů (SW a HW údržba, zabezpečení, poplatky za terminál), zúčtovacího centra pro acquirera, atd. Takové poplatky regulované nejsou a jedná se o marže daných subjektů.

Nejenom kvůli poslednímu bodu však nejvíce tratí zpravidla drobnější obchodníci, jelikož podmínky jsou řešeny individuálně na základě měsíčních obratů na zaváděné platební bráně nebo terminálu. Obchodníci běžně ohledně zavedení nových platebních metod jednoduše kontaktují svou finanční instituci a nezbývá jim nic jiného, než přistoupit na podmínky, které jim ve výsledku strhávají až kolem 2% z každé platby. U typů služeb, ve kterých je často placeno firemními kartami (např. ubytovací zařízení), jsou procenta ještě vyšší. Takové částky pak v rámci celkového ročního obratu dosahují znatelné výše.

Mohou obchodníci ušetřit na poplatcích za platbu kartou?

I přes to, že se situace díky nedávné regulaci zlepšila, pro obchodníky stále není a zřejmě nikdy nebude ideální. Schéma transakčního procesu při platbě kartou je poměrně složité a účastní se ho více subjektů. Ty hrají klíčovou roli hlavně v podobě zabezpečení a spolehlivosti datových toků. A správa a vývoj samozřejmě něco stojí. Popisu schématu transakcí budeme věnovat další samostatný článek.

Problematice se detailněji věnují kolegové ze sesterské společnosti InspiPay. Program InspiPay je určen všem obchodníkům, kteří chtějí dosáhnout na nejlepší možné sazby pro poplatky za platbu kartou. Přináší své partnerství s finančními institucemi a vstupuje do něj jako zprostředkovatel platebních bran a terminálů. Zapojení do programu je pro obchodníky zcela zdarma. InspiPay spolupracuje mimojiné s těmito partnery:

Jak je možné službou ušetřit na poplatcích? Pod svá křídla InspiPay sdružuje desítky různých firem, jejichž obrat v podstatě skládáme dohromady. Díky tomu je program schopen pro všechny zařídit podmínky, na které by žádný subjekt individuálně nikdy nedosáhnul. Zapojeny jsou mimojiné úspěšné Kolorky nebo Gravelli. Průměrnou roční úsporu si můžete sami spočítat zde.

O Inspirum Technologies

Jsme vývojová firma se zaměřením na e-commerce. Máme vlastní platformu Inspishop, na které stavíme e-shopy na míru. Zároveň se zabýváme moderními platebními metodami a pomáháme podnikatelům šetřit na poplatcích. Mrkněte na naše reference, případně si vyžádejte zdarma demo ukázku naší platformy.